Vystavování lizardů

Jak už bylo nesčetněkrát napsáno, lizard je jedno z nejtěžších plemen pokud jde o vystavování těchto kanárů na výstavách. Toto konstatování platí pro pokročilé chovatele, kteří se zabývají vážně jejich chovem, s čímž je spojené i vystavování odchovů. Pokud je chovatel jen povrchním obdivovatelem lizardů a ještě nepronikl do hloubky v jejich chovu, nedělá si a ani si nemůže dělat těžkou hlavu s tím, zda jeho lizardi splňují všechny požadavky standardu. Spokojí se jen s tím, že odchoval toto plemeno a má velkou radost ze svého chovatelského úspěchu a z odchovaných mláďat. Jiná situace je u chovatelů, kteří se zabývají chovem tohoto plemene s patřičnou hloubkou a u nich nastávají ty pravé problémy, které souvisejí s chovem tohoto kanářího plemene. Pokusím se vyjmenovat ty nejzákladnější požadavky, které by měl mít lizard jdoucí na výstavu .

První, co nás na lizardovi upoutá ve výstavní klícce, je bezesporu jeho atraktivní čepička, a tady je první problém, se kterým se opravdový chovatel setkává. Popravdě řečeno, neexistuje žádná dobrá rada, která by stoprocentně řešila tuto záležitost. V praxi se jen doporučuje pro jedince s dokonalou čepičkou (clear cap) použít partnera bez čepičky (non cap) nebo s přerušenou čepičkou (broken cap). Tedy jde o to, že lizard má několik variant čepiček, které se objevují v každém chovu, ale jak vyplývá ze standartu, jen dva typy čepiček jsou tolerované na výstavách bez srážky bodů. Vystavovaný lizard musí mít buď dokonalou čepičku (clear cap) nebo hlavu bez čepičky (non cap). Tím nechci říci, že jiné varianty lizardů se nemohou vystavovat, ptáci ale ztrácejí nějaký ten bod za čepičku jiného tvaru.

Druhou věcí, která člověka upoutá na lizardovi, jsou jeho záda, přesněji kresba na nich (spangles). Kresba zad by měla být co možná nejpravidelnější a měla by být uspořádána v jakýchsi šňůrkách jdoucích od hlavy směrem k ocasu. Aby toho nebylo málo, tato kresba na zádech musí být jemně lemovaná bílou na konci každého pírka. Toto lemování nesmí být moc silné a ani naopak slabá. Oba extrémy lizardího lemování velmi ruší tuto součást kresby, stejně jako varianta rozpitého lemování, a to především u zlatých lizardů. Udržení dokonalé kresby zad je opravdu běh na velmi – velmi dlouhou trať. Je zde také několik okolností, které mohou ovlivnit  kvalitu daného jedince, i když se chovatel svým odchovem přiblíží k ideálu požadovanému standartem. Pakliže chovatel vlastní ve svém chovu ideálně kreslené chovné lizardy a míní je spolu i párovat, nemůže v žádném případě počítat s tím, že každé odchované mládě bude mít ideální kresbu zad !!!!Dalším problémem jsou mechanická poškození opeření ať už způsobené jinými lizardy, samičkou škubající svá mláďata nebo neopatrností samotného chovatele.Tyto problémy jsou jen v chovu lizardů, chovatelé barevných kanárů nebo jiných postavových plemen kanárů je neznají. U lizardů se totiž liší kvalita kresby při výměně opeření. Každý chovatel, a je jedno zda zkušený nebo jak jsem napsal jen obdivovatel, ví, že jedinec při prvním přepeření vypadá jinak, než tentýž jedinec za dva nebo tři roky. Jeho kresba v pozdějším věku je hrubší a matnější. Proto každá ztráta byť jednotlivého pírka ruší v celkovém dojmu atraktivitu ptáka a to nemluvím o dlouhém opeření, které je po ztrátě zcela odlišné a velmi rozdílné.

Další věcí, která upoutá na vystavovaném lizardovi, je kresba na prsou (rowings). Ve většině případu naši lizardi mají prsa bez kresby nebo s kresbou nedostatečnou, případně místo teček mají na prsou čárky, což je chyba. Lizard musí mít dokonalou kresbu jak zad tak i prsou a pokud jedno nebo druhé schází, je tento jedinec nekvalitní, i kdyby byl sebevíce subjektivně líbivý, protože má pravidelnou čepičku. Dalo by se napsat, že téměř neexistuje ideální lizard zároveň pokud jde o jeho kresbu i dokonalou čepičku. Musím ale ujistit, že takoví lizardi opravdu jsou, nelze je ale koupit někde na burze byť by to byla burza v zahraničí!! V obecné rovině je možno říci, že nejtmavější lizardi mají nejlepší kresbu, ale obvykle jsou bez čepičky nebo jen s nedokonalou čepičkou.

Snad poslední věcí, která upoutává naši pozornost na lizardovi při jeho vystavení, jsou nohy a zobák, přesněji jejich tón černé barvy.Tady musím opět napsat, že mnoho nebo spíše většina našich lizardů má světlé nohy a zobák, což sice není až tak závažná vada, ale opticky tyto světlé partie nedělají dobrý dojem a i když se mnou někteří chovatelé nemusí souhlasit, nedělají světlé nohy a zobák ten správný tmavý obraz daného jedince !!

Záměrně vynechávám tón lipochromové barvy a její správné rozprostření po celém těle, lizardy, kteří nesou obě struktury opeření, tedy jedince, kteří nesou strukturu A (zlatý) i B (stříbrný). Ve všech svých článcích, které jsem o lizardech napsal, jsem upozorňoval na složitost tohoto plemene. Lizard je velmi náročné plemeno a práce s ním je někdy opravdu nadlidská. Ale přes všechna tato negativa se jedná o velmi atraktivní plemeno, které snad ani nemá v tomto směru mezi kanáry konkurenci. Pokud bude lizard chován jen okrajově a nebude zapálených chovatelů více, budou tyto obtíže stále na přetřesu a najít alespoň průměrného lizarda u našich chovatelů bude pořád opravdu veliký problém.

Lubomír Veselý