Lizard – plemeno na jednu výstavní sezónu

O tomto plemeni kresleného kanára se u nás mnoho neví a je jen v podvědomí našich chovatelů,  i když se jedná o nejstarší plemeno v historii chovu kanárů. Původem francouzské plemeno, které bylo dovezeno do Anglie a zde prošlechtěno téměř k dokonalosti. 

U lizarda existuje jedna velká nevýhoda, se kterou se nesetkáme u žádného jiného plemene, či barevného kanára,  jedná se o zesvětlování dlouhého opeření to jest ocasu a křídel. Kanáři mění toto opeření až druhým rokem svého života, tedy nic neobvyklého, jenže zde je ten kámen úrazu!

Na první pohled nic nezvyklého, ale představme si triviální situaci. Uletí nám kanár, tedy pochopitelně mladý nachystaný na výstavu. Jak už to bývá při odchytu se vytrhne nějaké to pírko a nezřídka to bývá z ocasu. Neznalý člověk asi podotkne, že se nic nestalo, vždyť doroste nové. To je sice pravda, ale otázka je jaké. A je tu ten neopravitelný problém. Vyroste nové pero, nebo peří, které je daleko světlejší než první a tím je lizard v podstatě vyloučen z výstavy, protože dlouhé opeření má, nebo musí být co možná nejčernější. Zesvětlená pera jsou tak znatelná, že jenom chovatel, který není na výši si ho dovolí vystavit. Na straně druhé se opravdu až tak moc nestalo, pokud si chce chovatel tohoto lizarda ponechat do chovu. Tento fakt nemá po genetické stránce nic společného s bílými pery a tedy se nezanese negativum do chovu. U jiných kanáru dorůstá stejné opeření po celý jeho život a i když se stane tato nemilá situace, nic se neděje, mnoho chovatelů při tréninku svých svěřenců ve výstavních klíckách pak v dostatečném předstihu vytrhává poškozená ocasní pera, aby do konání výstavy dorostla nová.  

Obdobná situace nastává při vytržení peří na těle, zde je pravdou, že peří nezesvětlá, ale je tady jiný problém  u per na kterých jsou šupinky se po přepeření více slijí a lizard opravdu nevypadá tak perfektně, jako v prvním peří. Je pravda, že ne každému lizardovi dlouhé peří nutně musí tak markantně zesvětlat, ale neznám lizarda, u kterého k zesvětlení nedojde.  

Jak všichni chovatelé kanárů vědí, mladí kanáři jsou tvorové poměrně hašteřiví a velmi často dochází u nich ke rvačkám při kterých peří jen lítá a to je další nevýhoda a vlastně obdoba našeho vytržení. Tato nemilá věc slouží zastáncům teorie, že vznik lizarda je pomocí nějaké mutace, nebo přikřížení blíže neurčitého pěnkavovitého druhu během jeho chovu v dřívějších dobách. Těžko se lze k tomuto vyjadřovat, protože to jsou jen historické dohady o vzniku lizarda – je ale pravdou, že je mnoho anomálií, které se u jiných kanárů nevyskytují a nebudou patrně nikdy vysvětleny, snad jen pokud genové inženýrství urazí ještě nějaký ten ten krok dopředu. Ještě se chci zmínit o zesvětlování zobáku a nohou, všiml jsem si za dlouhou řadu let po kterou chovám tyto kanáry, že při průměrně tmavém zobáku a nohou dojde k zesvětlení těchto partií u starších jedinců. Je mnoho „zaručených“ rad jak na to. Jedni tvrdí, že je potřeba aby kanáři měli přístup na slunce a nebyli chovaní ve stínu, druzí tuto teorii popírají a tvrdí, že právě to je ta největší chyba. 

Jak jsem v záhlaví tohoto článku napsal je snad jen jediný návod na tyto problémy. Vystavovat lizardy jen v prvním roce jejich života a tím se vlastně vyvarovat těmto problémům, jiné řešení neznám a ani mě jiné nenapadá. 

Je proto naprostou pravdou, že lizard je velmi těžké plemeno kanára, ne na odchov, ale právě na exteriér. To znamená také na výstavy a snad proto je u nás tak málo jeho příznivců z řad našich chovatelů, a na naších výstavách se objevuje tak sporadicky, i když jsou ozdobou každé výstavy na kterou je chovatelé obsadí. 

Lubomír Veselý